|
|
Galerie moderního umění Brno
Skořepová, Lucie ; Fišer, Jiří (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Novostavba galerie moderního umění v Brně se nachází na rozlehlém svažitém pozemku na Kraví hoře. Pozemek leží na východní straně kopce a plynule navazuje na stávající park Kraví hora. I koncept řešení pozemku svojí ideou navazuje na sousední park. Celý pozemek galerie má sloužit jako park s venkovními výstavními prostory a sítí cest umožňující propojení mezi jednotlivými trasami pohybu. I samotný objekt galerie je koncipován tak, aby se jím při cestě z Náměstí míru dalo projít a volně pokračovat v cestě směrem na ulici Veveří. Tudíž volnost pohybu, průchod přírodou a obklopení uměním je hlavním konceptem návrhu. Hlavní budova galerie je řešena jako polyfunkční centrum moderního umění. Hlavní prostor je věnován univerzálním výstavním prostorám a ve zbylých částech budovy se nachází doplňkové funkce vzdělávacího centra, knihovna a společné zázemí. V rozlehlém parku galerie se nachází samostatně stojící ateliéry s vlastním výstavním, případně prodejním prostorem. Ateliéry budou pronajímány začínajícím umělcům. Základní formou budovy je lehce deformovaný kvádr, ze kterého vznikl odebráním středové hmoty průhled skrz budovu. Tím byl vytvořen veřejný prostor, který je sice součástí budovy, ale zároveň je otevřený a veřejně přístupný. Forma budovy pracuje se dvěma hlavními výhledy na Brno. Výhled z kopce na Severovýchod Brna je umožněn z veřejně přístupné terasy vzniklé odebráním středové hmoty budovy. Výhled na dominantu Brna – hrad Špilberk pak umožňuje střešní terasa galerie.
|
|
|
Revitalizace Technického muzea v Brně
Sirová, Kristýna ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Projekt se zabývá rozšířením expozice Technického muzea v Brně. Budova dnes nemá dostatečnou kapacitu na vystavení větších dopravních exponátů. Navržená expozice dopravy tvoří svou velikostí urbanistický komplex založený na osách. Svým velkým měřítkem prezentuje monumentální objekty tak, jako by se jednalo o sbírku předmětů velikosti hraček. Typologie je minimalistická a variabilní tak, aby byla schopna reagovat na různé požadavky scénografů nebo veřejnosti. Analytická část zkoumá vývoj muzeální expozice a její současné trendy.
|
|
|
Správa výstavních ploch pro festival
Duchoň, Radek ; Klobučníková, Dominika (oponent) ; Křivka, Zbyněk (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvoření nového informačního systému pro správu výstavních ploch na festivalu Animefest. Webová aplikace je implementována v jazyce Python za využití aplikačního rámce Django. Systém využívá pro definici a reprezentaci prostor vektorovou mapu ve formátu SVG. Vytvořené řešení poskytuje také vlastní systém pro záznam historie změn v databázi. Systém umožní organizátorům festivalu katalogizovat prostory a~uchovávat historii spolupráce s různými partnery.
|
|
|
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
|
|
|
Galerie architektury
Vlach, Jan ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Projekt bakalářské práce řeší návrh Galerie architektury v městské části Brno – Černá pole. Hlavním tématem je rozšíření veřejného prostoru ulice a vznik křižovatky pěších cest vytvořením nové spojnice ulic Drobného a Čenopolní. Smyslem projektu je kulturní a architektonické oživení okolí Čenopolní ulice. Objekt samotný se nachází mezi stávající vilovou zástavbou ze třicátých let. Právě meziválečnou modernou je tvarové řešení inspirováno. Navržená galerie se z prostoru ulice jeví jako dvojce samostatných objektů, mezi nimiž se na snížené platformě nachází terasa s výhledem na Brno. Stavba obsahuje galerii s prostorem pro pořádání konferencí a workshopů a prostor dotváří malá kavárna.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Bemerová, Tamara ; Mutina, Petr (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Projekt se zabývá řešením nárožní parcely, kterou svírají ulice Milady Horákové a Koliště. Návrh je tvořen dvěma hmotami, z nichž v jedné je umístěna galerie a druhá obsahuje doplňkové funkce jako kavárna, knihovna, přednáškový sál a podobně. Galerie tak získává samostatnou pozici a nezaniká v souboru více funkcí.
|
|
| |
|
|
Starý obchodní dům Breda
Mlýnková, Petra ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá, jak už sám název napovídá, bývalým obchodním domem, nyní zvaným „Stará/ý Breda“, který byl vybudován v roce 1927-28 v tehdejším hlavním městě rakouského Slezska, tedy v Opavě. Obchodní dům je architektonickým skvostem, jiný obchodní dům tohoto typu v celém bývalém Československu budete hledat jen stěží. Již v roce 1972 byl prohlášen za kulturní památku. My ho dnes můžeme chápat jako vcelku přesné svědectví o tom, čím město Opava bylo před sto lety, jak se postupně měnilo a čím je dnes. Budova a její osud je také pro samotné Opavany aktuálně velmi řešeným tématem, jelikož se každému ve spojitosti s domem vybaví příjemné pocity a vzpomínky na zážitek nakupování v jeho prostorách. Lidmi často skloňovaným je pak v této souvislosti centrální prostor pod kopulí prosvětlený sklobetonovými tvárnicemi. Spolu s vitrážemi, nasvícenými vitrínami a s vrzajícími dřevěnými stupni velkého schodiště nabízí návštěvníkům opravdu jedinečnou atmosféru a zážitek. Důvod, proč v každém člověku budova samotná zanechá silnou stopu nostalgie je zcela zjevný a nesporný. Jedná se o stavbu nesmírné architektonické kvality, kterou zde slezský rodák z Krnova, známý jako vídeňský architekt Leopold Bauer, zdejším lidem skrze jeho tvorbu dopřává. Ačkoliv není pochyb, že byl Bauer ve svém oboru géniem, o čemž jsem se mohla v rámci své práce a výzkumu stále znova přesvědčovat, nesmíme opomenout fakt, že realizace byla možná jen a pouze díky bohatství a iniciativě Davida Weinsteina, obchodníkovi a majiteli společnosti Breda&Weinstein. Ten si však budovu a její slávu moc dlouho neužil, když vezmeme v potaz místo, kontext, dobu a fakt, že byl Weinstein židovského původu. Krutý osud tak postihl jeho rodinu, stejně tak jako tehdy téměř všechny Židy (nejen) v Opavě. V roce 1945 pak Opava při Ostravsko-opavské operaci téměř celá lehla popelem a po válce zde zase byli přítěží Němci, kteří měli být úplně odsunuti z Československa. V tu dobu byl dům označen za německý, protože Breda s Weinsteinem přeci mluvili německy. Následovala tak privatizace a s tím spjaté další změny v majetkových, ale i dispozičních záležitostech budovy. V roce 1994 ke všemu tomu neštěstí budovu získal „v akci“ místní podnikal Kolek, což pro Bredu znamenalo cestu do úplné záhuby, postupně se stala tržnicí a skladištěm levného zboží, byla svědkem různých absurdit spojených s 90. léty a začátkem nového tisíciletí. Dokonce zde vznikl i požár, kvůli kterému jinak světlý beton kopule zčernal. Od roku 2012, kdy byl dům uzavřen a odstaven mimo provoz, už jen chátral. Také se ocitl v insolvenčním řízení. V očích a srdcích hrdých Opavanů však budova stále zanechává silné uznání a pocity, které nedovolily nechat budovu ladem, lidé vytvářeli dlouho takový nátlak na politiky z města, až se během mé předdiplomové práce, v prosinci 2021 schválilo odkoupení budovy na zasedání zastupitelstva. Tento krok však otevřel další a další otázky a problémy. Nikdo totiž neví, co teď. Chybí záměr. Jen je jasné, že rekonstrukce bude velmi finančně náročná. Svou prací založenou na analýzách z minulého semestru a na prostudování podkladů dostupných výzkumů, se snažím městu ukázat, jak by s budovou mohlo naložit.
|
|
|
Galerie letecké techniky a tradic letectví na letišti Medlánky v Brně
Sudolský, Filip ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem zadání diplomové práce bylo vytvoření architektonické studie novostavby Galerie letecké techniky a tradic letectví v Brněnských Medlánkách. Novostavba by měla být začleněna do prostředí stávajícího letiště sportovních letadel. Tomuto projektu předcházel před diplomový projekt, na který jsem se snažil navázat svým návrhem galerie. Řešený pozemek má svažitý charakter na volném terénu odloučen od četnější městské zástavby. Výchozím bodem pro návrh byla snaha o citlivý zásah do krajiny a zároveň hledání jistých referencí přímo v nejbližším okolí. Z dalekých rozhledů z místa stavby do okolí vznikla idea o zachování horizontální linie panoramatických křivek a spolu s prací s terénem a konstrukčním nárokům vznikla myšlenka vlněné krajiny s velko-rozponovou konstrukcí. Z potřeby zastřešit velkorozměrové exponáty v podobě letadel, a letecké techniky se konstrukce a její statické nároky staly startovacím bodem celého návrhu. Konstrukce je vytvořena prostorově příhradovým řešením a dominuje celému výstavnímu prostoru. Halový objekt je provozně i stavebně napojen na zázemí a ostatní využití galerie spolu s konferenčním sálem, kavárnou, studovnou, dílnou a administrativní částí. Jako jeden celek se jeví především při příchodu do areálu letiště, kdy je stavba zastřešena jednolitou organickou plochou, která ze ztrácí v okolním terénu. Samotná galerie však vystupuje z terénu a otevírá se směrem k vzletové a odletové ploše, kde také směřuje k hlavnímu výhledu do okolí. Objekt je také specifický svými vstupy, kde s jako hlavním vstupem je zamýšleno úzkým schodištěm ve střešní části. Tento vstup by měl lidem evokovat přistání letadel, kdy se letadlo při sestupu ponoří nejprve do oblak a následně se vynoří nad krajinou. Tedy člověk se ponoří do střešní plochy a objeví se v krajině, která je nahrazena galerií.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Kupcová, Tereza ; Velek, Jan (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Galerie umění, architektury a designu se nachází na nároží mezi ulicemi Koliště a Milady Horákové. Urbanistický návrh vytváří koncepční propojení třídy Kapitána Jaroše a parku na Kolišti. Celek tvoří dva objekty - budova galerie na nároží a objekt se zázemím galerie, komerčními a dalšími funkcemi. Pozemek je obklopen rušnou dopravou, proto se obě hmoty od těchto ploch odvrací a otevírají se směrem do průchozího meziprostoru. Komunikace galerie jsou umístěny na fasádu, vytváří tak hlukovou bariéru, ale zároveň fungují jako výstavní prostory. Hlavní výstavní prostory jsou navrženy jako univerzální s umělým i denním střešním osvětlením. V druhé budově je kromě administrativního zázemí galerie kavárna a design shop v parteru, mediatéka ve 2.NP a ateliéry v nejvyšším podlaží, které využívají stálého severního osvětlení. Oba objekty jsou navrženy z betonu, galerie má před vlastní nosnou konstrukcí strukturální prosklenou fasádu.
|
host ::
RSS.